National Repository of Grey Literature 2 records found  Search took 0.01 seconds. 
Determination of low-molecular-mass heparin using affinity capillary electrophoresis
Molnárová, Katarína ; Křížek, Tomáš (advisor) ; Sobotníková, Jana (referee)
Unfractionated heparin, which is a widely used anticoagulant, is frequently replaced with low-molecular-mass species. They are used due to their more predictable anticoagulant effect with less bleeding complications and also they have prolonged anticoagulant effect. For monitoring of low-molecular-mass heparin levels, anti-factor Xa assay is used, which has some significant drawbacks. This work is dedicated to determination of low-molecular-mass heparin, namely Fraxiparine, using affinity capillary electrophoresis. Heparin is a polysaccharide which does not exhibit a significant UV absorption; therefore, its indirect detection method was used. Fraxiparine forms a stable complex with protamine. Protamine is an arginine-rich, positively charged peptide which is used to suppress heparin anticoagulant effect. Because protamine has a complex, not precisely defined structure, it was replaced by well-defined tetraarginine. The method uses phosphoric acid of 9 mmol L-1 concentration with addition of 0.1% (w/v) hydroxyethylcellulose as the background electrolyte. The samples are injected hydrodynamically into the capillary by a pressure of 5 kPa. First, the zone of Fraxiparine was injected, followed by the zone of tetraarginine (5 s). After that, 30 kV voltage was applied for 30 s. During this time the...
Characterization of protamine influence on indirect electrophoretic determination of heparin
Petrák, Ondřej ; Křížek, Tomáš (advisor) ; Kubíčková, Anna (referee)
Cílem této bakalářské práce bylo studium interakcí heparinu a protaminu v prostředí kapilární zónové elektroforézy pomocí jejich vlivu na velikost plochy píku tetraargininu. Byla použita křemenná kapilára o vnitřním průměru 50 µm a celkové délce 50 cm. Efektivní délka kapiláry byla 41,5 cm a vzorek byl dávkován na dlouhý konec kapiláry. Byl optimalizován způsob dávkování jednotlivých zón, vhodné složení základního elektrolytu bylo již známo z předešlých experimentů, na které tato práce navazovala. Základní elektrolyt byl složen z 0,1 M roztoku kyseliny trihydrogenfosforečné a 0,1% roztoku hydroxyethylcelulózy. Vzorek byl dávkován hydrodynamicky tlakem 5,0 kPa po dobu 120 s. Následně byla stejným tlakem po dobu 90 s dávkována zóna základního elektrolytu. Poslední dávkovanou zónou byla zóna tetraargininu o koncentraci 1 mg/ml, která byla dávkována hydrodynamicky tlakem 5,0 kPa po dobu 3 s. Posledním krokem bylo vložení separačního napětí 30 kV po dobu 30 s. Tetraarginin byl detegován při λ = 200 nm. Byly změřeny vlivy samotného heparinu/ protaminu a jejich směsí v různých vzájemných poměrech. Bylo ověřeno, že se zvyšující se koncentrací heparinu dochází k poklesu plochy píku tetraargininu. Nově bylo zjištěno, jaký vliv na velikost tohoto účinku má přítomnost protaminu. Zde došlo k překvapivému...

Interested in being notified about new results for this query?
Subscribe to the RSS feed.